Máte text v angličtině a chcete se ujistit o jeho jazykové kvalitě? Nabízí se korektura, tedy jazyková oprava textu. Tuto službu obvykle nabízí překladatelé a jejím cílem je opravit či upravit text tak, aby nebylo poznat, že autor není rodilým mluvčím cizího jazyka. Oproti překladu je zhruba dvakrát rychlejší a levnější, záleží však také na množství chyb.
Korektura najde využití všude tam, kde na kvalitě textu záleží, od webových stránek po výzkumné práce. Níže si ji představíme podrobněji.
V tomto článku
- Co je korektura?
- Kolik stojí korektura?
- A co korektura strojového překladu?
- Kdy se hodí korektura?
- Jak dlouho korektura trvá?
Co je korektura?
Korektura je jazyková oprava textu. Ten může a nemusí být překladem. Běžně se opravují překlepy, gramatika, skladba a styl, případně další prvky dle potřeby. Součástí korektury může být i oprava zdrojového textu (pokud jde o překlad), poznámky vysvětlující důvod opravy a další doplňky.
Korekturu je nejlepší zákazníkovi dodat v režimu sledování změn, aby viděl, co korektor opravil a kde. Tato funkce je dostupná v MS Word i některých jiných textových editorech. Zákazník pak má možnost opravy přijmout (automaticky zapracovat) všechny najednou nebo jednu po druhé. Samozřejmě je také možné dodat „čistý“ text, kde už jsou změny zapracované.
Korektury domácího jazyka (v Česku češtiny) nevyžadují znalost jazyka cizího ani překladatelské dovednosti a jsou proto relativně levné. Často je nabízí např. učitelé češtiny jako zdroj přivýdělku, ale možné je být i korektorem z povolání (např. v knižním nakladatelství). Korektury cizího jazyka obvykle provádí překladatelé a služba je tak dražší.
Kolik stojí korektura?
Běžná cena za korekturu je kolem poloviny ceny za překlad. Korektura textu s nepříliš vysokou chybovostí jde totiž zhruba dvakrát rychleji než překlad a překladatelé se obvykle snaží mít za obě služby přibližně stejný hodinový výdělek. Stejně jako překlad se korektura běžně účtuje podle délky textu, většinou měřené na normostrany.
Na cenu korektury ale může mít značný dopad chybovost textu. Korektura v zásadě sestává ze dvou činností. Jednou je pozorné procházení textu a hledání chyb. Druhou je potom oprava těchto chyb. Procházení bezchybného textu jde o něco rychleji než procházení textu, kterému je sotva rozumět. Většina práce navíc, kterou vysoká chybovost přináší, je ale pochopitelně v opravě.
Pokud musíte přepsat v průměru 2 % všech slov v textu, jde to o dost rychleji než přepsat 20 % slov v textu. Tomu pak odpovídá i cena. Je na každém překladateli, jaké přirážky si za chybovost stanoví. Zákazník by ale měl vždy počítat s tím, že nějaké přirážky mohou být.
K ilustraci rozdílů v chybovosti mohou posloužit ukázky ze skutečných zakázek:
(odborný článek, ekonomie)
(odborný článek, ekonomie)
Například já ve svém současném ceníku (podzim 2023) účtuji korekturu odborných textů v angličtině takto:
140 Kč / NS: Bezchybný nebo téměř bezchybný text
Tím myslím text, kde je méně než cca. 5 chyb na normostranu. Takto nízká chybovost je vzácná, jelikož vyžaduje znalost jazyka blížící se rodilému mluvčímu. Tu má málokdo. Přesto se občas najde zákazník, který mi posílá téměř bezchybné texty opakovaně.
Tomu obvykle dám vědět, že jeho texty korekturu téměř nepotřebují. Je pak na něm, aby zvážil, zda za ni chce přesto dál platit. Pokud ano, samozřejmě mu rád posloužím i nadále. Ale pokud ne, pochopím to. Svou výjimečnou znalostí jazyka si jistě ušetřené peníze zasloužil.
160 Kč / NS: Standardní cena za běžnou chybovost
„Běžnou“ chybovostí myslím chybovost, která se v zakázkách objevuje nejčastěji. Obvykle je to 5–10 chyb na normostranu. Obecně se snažím co nejvíce zakázek vměstnat do této standardní sazby. Je to jednodušší stran účtování a není třeba zákazníkovi vysvětlovat, proč má platit více. Někdy však je chyb tolik, že to jinak nejde – viz níže.
180 – 220 Kč / NS: Cena za vyšší chybovost dle situace
Každý text je trochu jiný a konkrétní sazbu odhaduji na základě zkušenosti. Nejvyšší tranše za 220 Kč odpovídá textu, který je na hraně srozumitelnosti. Takové texty řada korektorů raději odmítá. Já si s nimi dokážu poradit, ale stojí to něco navíc.
Obvykle se jedná o texty psané lidmi s „konverzační“ angličtinou. Často vznikají tak, že autor z nějakého důvodu musí psát anglicky, i když to nemá v popisu práce, není na to kvalifikovaný atd. Prostě vytáhne Černého Petra a dostane psaní anglicky povelem.
Nezávidím těmto autorům – při této úrovni pro ně psaní cizím jazykem nemůže být příliš rychlé ani příjemné. Rozumnější by bylo, kdyby mohli psát česky a následně se text poslal profesionálovi na překlad. Ne každý ale má tu možnost.
Co se stane, pokud je v textu tolik chyb, že je nesrozumitelný?
V tomto krajním případě vám sebelepší korektor nepomůže. Je třeba dodat text v jazyce, který autor ovládá (tedy v našich podmínkách nejspíš v češtině) a do cizího jazyka ho nechat přeložit. To stojí ještě víc než korektura v nejvyšší chybovostní tranši. Pokud ale autor neovládá cizí jazyk, jiné řešení není.
A co korektura strojového překladu?
V dnešní době lze namítnout, že lze udělat předpřeklad strojem (umělou inteligencí) a ten pak dát opravit překladateli. Ano, to lze. Ale opravy strojových překladů (tzv. post-editace strojového překladu, machine translation post-editing, MTPE) mají svá specifika.
V první řadě je třeba překladateli dodat i text v původním jazyce. Stroj totiž občas udělá chybu, kterou by člověk neudělal. Například zcela špatně určí význam a napíše holý nesmysl, nebo i vynechá celou větu, které nerozumí. Tyto chyby bez porovnání se zdrojem nelze zachytit.
Strojové překlady jsou také často mechanické a toporné (tzv. otrocký překlad). To je věc, která se špatně a pomalu opravuje. Kromě toho mají stroje velmi různé výsledky na různých druzích textů. Celkově nejlépe jim jdou texty jednoduché, věcné, neodborné a bez uměleckých kvalit – například návody k použití.
Naopak čím složitější nebo více umělecký text je, tím hůř si stroje vedou. Například marketingové texty jsou ke strojovému překladu zcela nevhodné. Navíc současné strojové překladače mají v překladu z češtiny do angličtiny znatelně horší výsledky než z angličtiny do češtiny.
Více informací: Silné a slabé stránky strojových překladačů podrobněji rozebírám v jejich hesle ve svém glosáři překladatelských pojmů.
Ze všech těchto důvodů je oprava textu po stroji poměrně pomalou, náročnou a nezáživnou prací, a stojí proto víc než běžná korektura. Je-li korektura po přiměřeně dobrém člověku za 50 % ceny překladu, pak korektura po stroji je zhruba za 70 %. V mém současném ceníku to je 220 Kč / NS, tedy stejná sazba jako za korekturu „sotva čitelného“ textu psaného člověkem.
Bonmot z praxe: Ninja MTPE
Občas se objeví „vychytralý“ zákazník, který se pokouší objednat korekturu strojového překladu, ale vydává ho za překlad lidský. To může na první pohled znít jako dobrý nápad. „Anglicky sice neumím, ale udělám si strojový překlad a překladateli ho pošlu ninja style (tedy na tajňačku). Budu tvrdit, že jsem ho napsal sám, a ušetřím půlku ceny za překlad.“
Tito zákazníci si ale zřejmě neuvědomují, že dobrý překladatel strojový překlad pozná bez říkání. Trvalo by dlouho vyjmenovat všechny konkrétní znaky, ale strojové překladače píší velmi specifickým způsobem. Překladatelé už strojové texty také párkrát viděli a tyto znaky většinou rozeznají během čtení první stránky.
Strojový překlad ke korektuře poslat můžete. Je ale určitě lepší jeho původ v mašině netajit. Většina překladatelů vás s ním dnes už nevyžene. Spíš ho zhodnotí a poradí vám, zda má smysl dělat opravu (MTPE). Někdy ale stroj práci zhvízdá natolik, že je lepší text přeložit znovu ručně.
Kdy se hodí korektura?
Při korektuře je mým cílem text vylepšit natolik, aby nebylo poznat, že nebyl psán rodilým mluvčím. Korekturu proto doporučuji udělat u každého textu v cizím jazyce, který slouží k obchodnímu, prezentačnímu nebo jinému důležitému pracovnímu účelu. Pokud vás text bude prezentovat navenek před zákazníkem, partnerem, veřejností atd., měl by projít korekturou.
Specifickým oborem jsou korektury výzkumných textů (články, monografie, učebnice apod.) určených k akademické recenzi (peer review). Každý výzkumník chce publikovat svou práci pokud možno v co nejlepším časopise (měřeno obvykle dle dopadového faktoru). V těchto „dobře impaktovaných“ periodikách je však o publikaci velký zájem a komise si mohou dost vybírat.
Hlavním kritériem přijetí je samozřejmě kvalita výzkumné práce, kterou korektura nezmění. Běžně se však stává, že články psané méně než skvělou angličtinou komise odmítne nebo vrátí autorovi k přepracování. Profesionální korekturou se tomuto problému vyhnete. Bezchybná angličtina navíc udělá dobrý dojem a může tak alespoň trochu zvýšit šanci na přijetí.
Navíc jste-li vědec, pak články budete psát nejspíš celou kariéru. Vaše angličtina se s léty praxe může postupně zlepšovat a profesionální korektura vám v tom může pomoci. Pokud pro někoho opravuji texty dlouhodobě a vidím, že dělá stále tutéž chybu, nechám mu poznámku v marži (např. funkcí Komentář v MS Word), ve které vysvětlím, jak je to správně a proč.
Cílem samozřejmě není zákazníka poučovat ani plísnit, ale pomoci mu se v jazyce zlepšit. Tuto zpětnou vazbu můžete a nemusíte použít – pokud příště chybu uděláte znovu, nevynadám vám. Ale máte ji v ceně, pokud o ni stojíte. Postupem času se tak můžete dostat do levnější cenové tranše, nebo se i zlepšit natolik, že už ani korekturu potřebovat nebudete.
Jak dlouho korektura trvá?
Korektura obecně postupuje zhruba dvakrát rychleji než překlad. Podle celosvětového průzkumu společnosti CSA Research přeloží průměrný překladatel kolem 2.000 slov (asi 7–8 NS) za pracovní den. U korektury je to tedy zhruba 4.000 slov / 15 NS.
To platí pro korekturu s „běžnou“ chybovostí. U více chybovitých textů nebo opravy po stroji (MTPE) to může být o něco méně. Navíc předpokládáme, že překladatel má volnou kapacitu a může začít na vašem textu pracovat ihned. Ve skutečnosti mohou být termíny delší podle toho, kolik volného času překladatel v příštích dnech a týdnech má.