Základní informace
Jazykový certifikát je všeobecně uznávané potvrzení o vykonání zkoušky z cizího jazyka. Většina certifikátů dostupných v Česku (kromě českých státních zkoušek) je uznávaná v celé Evropské unii, někdy i mimo ni.
Certifikát obvykle dokládá určitou úroveň znalosti. Ta je nejčastěji vyjádřena pomocí šestistupňové škály Společného evropského referenčního rámce pro studium jazyků. Certifikáty se obvykle udělují jen pro vyšší úrovně B2, C1 a C2.
Jazykový certifikát může sloužit jako oficiální kvalifikační dokument pro znalost cizího jazyka. Lze ho uplatnit při hledání zaměstnání v tuzemsku či cizině, pro studijní pobyty v cizině a další účely. Certifikované zkoušky jsou dostupné pro většinu významných evropských a světových jazyků i některé jazyky menší.
Více o heslu
Jak funguje certifikace
Certifikát se uděluje na základě splnění zvláštní zkoušky. Tyto zkoušky musí být akreditované příslušnými orgány (v Česku je to Ministerstvo školství). Konstrukci, organizaci a konání zkoušek zajišťují obvykle nestátní či polostátní organizace usídlené v zemi, která mluví zkoušeným jazykem. Často jde o organizace provozované tamní univerzitou, vzdělávací nadací, jazykovědným ústavem apod.
Např. v Česku velmi rozšířené zkoušky z angličtiny série Cambridge ESOL (English for Speakers of Other Languages, tj. „angličtina pro cizince“) vyvíjí a zaštiťuje britská univerzita v Cambridge a ve světě je propaguje a organizuje Britská rada (British Council), což je nezisková veřejnoprávní organizace sídlící ve Velké Británii.
Rovněž oblíbené zkoušky TOEFL (Test of English as a Foreign Language, tj. také „angličtina pro cizince“, jen trochu jinak řečeno) vyvíjí a organizuje Fulbrightova komise (Fulbright Commission), což je mezinárodní vzdělávací program vlády Spojených států.
Běžné zkoušky z němčiny DaF (Deutsch als Fremdsprache, tj. opět „němčina pro cizince“) provozuje Goetheho institut (Goethe Institut), což je nezisková organizace sponzorovaná německou spolkovou vládou. Běžné zkoušky DELF a DALF z francouzštiny provozuje Francouzská aliance (Alliance Française), což je francouzský veřejnoprávní spolek.
Takovéto certifikáty jsou následně platné ve všech zemích, které zkoušku akreditují. Pro větší světové jazyky to obvykle znamená celou EU a řadu dalších vyspělých zemí. Přesné vymezení územní platnosti je dobré si zjistit pro vámi zvolenou zkoušku předem. To platí dvojnásob, pokud certifikát potřebujete ke specifickému účelu. Např. pro studium v USA je potřeba mít americkou zkoušku TOEFL. „Cambridgské“ zkoušky (ESOL) ani jiné certifikáty britské provenience Američané obvykle neuznávají.
Jak a kde získat jazykový certifikát
V Česku většinou nabízí možnost vykonání zkoušky příslušná distribuční organizace. Některé příklady uvádím výše, případně celou řadu dalších pro tyto i jiné jazyky je třeba dohledat, například online, dotazem ve vaší škole atd.
Tyto zkoušky jsou obvykle placené z vlastních zdrojů. Ceny se různí, nicméně je třeba počítat řádově s jednotkami tisíc Kč. Zkoušky vyšších úrovní jsou obvykle o něco dražší, jelikož bývají obsáhlejší a časově náročnější. Zkoušky od oblíbených poskytovatelů (Cambridge, TOEFL apod.) a v oblíbených jazycích (zejména angličtině) bývají taktéž dražší než zkoušky méně známé nebo v méně žádaných jazycích.
Za některých okolností může zkoušku uhradit např. zaměstnavatel, nicméně v ceně studia ve veřejných ani soukromých jazykových školách zahrnuta obvykle není. V případě úspěchu u zkoušky je certifikát udělen automaticky a bez další úhrady. V případě neúspěchu je možné zkoušku kdykoliv opakovat. Poplatek je však nutné zaplatit znovu za každý pokus, obvykle v plné výši.
Zkouška sama se vykonává prezenčně ve zkušebním místě provozovatele. Pro obyvatele menších měst a venkova to může znamenat dojezd do nejbližšího většího (např. krajského) města. Zkoušky vysokých úrovní, méně žádaných poskytovatelů a / nebo v méně běžných jazycích mohou být dostupné jen v Praze, přinejlepším ještě v Brně.
Zkouška obvykle trvá pár hodin (s přestávkami); zkoušky vyšších úrovní bývají delší. Každopádně by mělo jít o jednodenní záležitost. Zkouší se obvykle čtení, psaní, mluva, poslech a gramatika. Ne všechny zkoušky nutně obsahují všechny tyto části (zejména zkoušky nižších úrovní bývají méně obsáhlé).
Zamyšlení: Kdy má zkouška smysl?
Co se užitečnosti a finanční výtěžnosti týče, osobně jsem názoru, že zkoušky úrovně nižší než B2 nestojí za vložené peníze, jsou-li vůbec k dispozici. Důvodem je, že nižší úrovně obvykle držiteli certifikátu žádné zvláštní příležitosti nepřinesou. Jde tedy spíše o certifikát „pro dobrý pocit“, pro sebevědomí mladších dětí apod.
I za úroveň B2 bych osobně platil pouze tehdy, pokud bych ji potřeboval pro konkrétní účel. Naopak certifikáty úrovně C1 a zejména C2 mohou být všestranně a celoživotně využitelné. Pokud můžete, zvolte v tom případě certifikát s doživotní platností. Těch je naštěstí většina.
Nicméně např. americký TOEFL (potřebný pro studium v USA) má platnost pouze dva roky, přitom není o mnoho levnější než jiné zkoušky platné doživotně. Obecně tedy radím časově omezené certifikáty hradit pouze tam, kde někdo trvá právě na tomto typu zkoušky.
Někteří studenti mají tendenci procházet zkoušky postupně a pořizovat si vyšší certifikáty s tím, jak se zlepšují. Osobně bych radil počkat s certifikací do chvíle, než ji na něco budete potřebovat. Následně je dobré si vyzkoušet, na jakou úroveň máte šanci dosáhnout.
Řada poskytovatelů zkoušek vydává zdarma či za drobný úplatek zadání zkoušek z minulých let, která si lze doma vyplnit a vyhodnotit jako „zkoušku nanečisto“. Některé jazykové školy vám to samé zprostředkují v rámci studia, i když zde to může něco stát.
Až získáte představu o tom, na kterou nejvyšší úroveň spolehlivě dosáhnete, zaplaťte si „ostrou“ zkoušku. V tom případě máte velmi dobrou šanci ji udělat a neplýtvat tak penězi na marné pokusy. Navíc můžete tento proces absolvovat kdykoliv podle svého uvážení, spíše než čekat, než vám někdo řekne, že jste „připraveni“. Toto řešení považuji za mnohem schůdnější než jít na zkoušku „naslepo“, kde se můžete buďto podcenit (získáte nižší certifikát, než na jaký máte znalosti) nebo přecenit (nezískáte nic a propadne vám zkouškovné).