Základní informace
Koordinátor překladů (dnes někdy titulovaný projektový manažer nebo Project Manager) je hlavní pracovní zařazení, z nějž sestává většina personálu překladatelské agentury.
Hlavní pracovní náplní je oboustranná komunikace se zákazníky a překladateli ohledně podmínek a realizace zakázek. Koordinátoři také vyhledávají nové překladatele, obvykle rešerší na inzertních portálech. V řadě agentur také vyhledávají nové zákazníky, např. telefonicky, e-mailem, online rešerší apod.
Koordinátor je hlavní styčnou osobou pro zákazníka na straně jedné a pro překladatele na straně druhé. Přímé komunikaci mezi zákazníky a překladateli se agentury obvykle brání, neboť se obávají vytěsnění z obchodního vztahu, pokud by se překladatel a zákazník dohodli na přímé spolupráci (cutting out the middleman). Proto se obě strany zpravidla obrací s veškerou komunikací na koordinátora.
Více o heslu
Pracovněprávní ohledy
Na rozdíl od překladatelů, kteří jsou externími dodavateli-živnostníky, jsou koordinátoři překladů obvykle zaměstnanci agentury. Zaměstnání je většinou na plný úvazek, ale vzácný není ani úvazek částečný.
V některých agenturách mohou tuto práci vykonávat také brigádníci či dohodáři. V menších agenturách může koordinátorům vypomáhat i majitel. Ve velmi malých agenturách, které nemají zaměstnance, si majitel práci koordinátora vykonává sám.
Kvalifikace
Koordinátor překladů zpravidla sám není překladatelem ani korektorem, proto jazykovou kvalitu překladů nemůže přímo kontrolovat. Pokud agentura tvrdí, že koordinátor provádí kontrolu kvality, jde obvykle o kontrolu formální – úplnost a včasnost dodání, splnění zákazníkových požadavků, formátování textu, případně kontrola pravopisu automatickým nástrojem.
Výjimky existují – není například neobvyklé vidět majitele malé agentury, který byl dříve sám překladatelem a nyní vykonává mimo jiné i práci koordinátora. Koordinátor s překladatelskými zkušenostmi někdy pro agenturu zároveň vykonává i práci korektora. Nicméně pro získání zaměstnání jako koordinátor není zkušenost s překladem obvykle potřeba.
Vyžadováno je zpravidla alespoň středoškolské vzdělání, i když mezi koordinátory se najdou i absolventi vysokých škol. Často jde o školy humanitního zaměření, které obecně mívají problém s nedostatkem pracovních míst pro absolventy, kde by VŠ vzdělání bylo nutnou podmínkou.
Jedná se o práci převážně komunikačně-koordinační s administrativním přesahem (evidence zakázek apod.). Práce se obvykle vykonává z kanceláře agentury; někdy je možný i výkon z domova. Osobní setkávání s překladateli ani zákazníky nebývá součástí práce; kontakt probíhá telefonicky nebo e-mailem. K základním požadavkům tedy zpravidla patří komunikační a organizační dovednosti, příjemné vystupování a práce na PC.
Je také běžně požadována znalost cizího jazyka (obvykle angličtiny). Ta však nemá sloužit k překladatelské práci a nemusí tedy být na příliš vysoké úrovni. Hlavním důvodem požadavku je schopnost komunikace se zahraničními zákazníky, případně překladateli. K tomu obvykle postačí tzv. „konverzační“ úroveň (zhruba B2 dle Evropského jazykového rámce).
Pracovní podmínky
Práce koordinátora není vysoce náročná intelektuálně nebo co do manažerské odpovědnosti. Je však náročná rychlým střídáním mnoha drobných, různorodých úkolů v průběhu celého dne a velmi častou komunikací s mnoha různými lidmi.
Jde tedy o práci vyžadující značné množství duševní energie, a její kvalitní výkon si zaslouží uznání. Vím osobně, že z pozice překladatele je rozdíl mezi dobrým a špatným koordinátorem velmi znát a má značný vliv na celkový dojem a kvalitu spolupráce s agenturou. Z pozice zákazníka to zřejmě nebude jiné.
Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že celkové podmínky nabízené agenturou překladatelům (nebo zákazníkům) jsou obvykle dílem majitele (případně vedoucího pracovníka, jde-li o větší agenturu). Koordinátor je zpravidla může ovlivnit jen málo nebo vůbec.
V případě obchodních neshod s agenturou obvykle překladatel jedná s koordinátorem. Je tedy dobré se napřed zamyslet, zda je za danou věc koordinátor zodpovědný. Konstruktivní dotazování a domluva často může situaci objasnit a pomoci překladateli pochopit, zda má smysl o dané věci jednat. Pokud se ukáže, že jde o důsledek zavedené firemní politiky, koordinátor na problému zřejmě nic nezmění a překladatel by spíše měl zvážit, zda bude s danou agenturou spolupracovat i nadále.
Mzdy
Platové ohodnocení je obvykle na úrovni středoškoláka, bez ohledu na reálné vzdělání konkrétního zaměstnance. Mzdy koordinátorů přesto obvykle tvoří největší výdajovou položku v hospodaření agentury.
Běžné jsou výkonové prémie podle vyjednané marže, čímž se majitelé agentur snaží motivovat koordinátory k cenové neústupnosti vůči zákazníkům i překladatelům. Podnikatelský úspěch agentury totiž na výši marží významně závisí.
Pracovní síla a demografie
Ve větších agenturách obvykle připadá jeden koordinátor na plný úvazek na každých cca. 5 milionů Kč ročního obratu (tj. úhrnné hrubé hodnoty zakázek obsloužených daným koordinátorem). To je hrubý odhad; realita se může lišit podle organizace práce v dané agentuře, průměrné velikosti a organizační náročnosti zakázek a dalších faktorů.
Na současném českém trhu mezi koordinátory jednoznačně převažují ženy. Není však nijak výjimečné na této pozici potkat muže, což je zřejmě nejčastější v agenturách se zaměřením na zákazníky z technických oborů.