Základní informace
Překladatel je člověk, který překládá, tj. převádí psaný projev z jednoho jazyka do druhého.
Je třeba rozlišovat překladatele od tlumočníka. Tlumočník tlumočí, tzn. překládá mluvený projev v živém výstupu (jednání, konference, diplomacie apod.).
Více o heslu
Kvalifikace a profesionalita
Překladatelství je tradičně považováno za tzv. svobodné povolání (liberal art) a obvykle se vykonává živnostensky.
Více informací: O podrobnostech situace na českém překladatelském trhu jsem napsal delší článek na svém blogu. V dalším článku pak pojednávám o ceně překladatelské práce.
Překladatel by měl mít bezchybnou, pokročilou znalost rodného jazyka (je neúnosné, aby v něm chyboval) a znalost alespoň jednoho cizího jazyka ideálně na úrovni (téměř) srovnatelné s rodilým mluvčím. (To je úroveň podstatně vyšší než stupeň C2 dle Evropského referenčního rámce.)
Kromě toho by měl mít i jistý „cit pro jazyk“, čímž se obvykle rozumí schopnost projevovat se srozumitelně, jasně, komplexně i sofistikovaně, včetně schopnosti zvážit, jaký tón, styl a složitost projevu jsou pro danou situaci vhodné. Není nutné umět psát jako Ernest Hemingway ani mít vystudovanou literaturu. Projev na minimální úrovni potřebné k maturitě ale pro překladatele nestačí.
Kromě odborných kvalifikací by měl překladatel k práci přistupovat s odpovědností, profesionalitou, důsledností a spolehlivostí, včetně poctivého, rovného a průhledného obchodního jednání.
Problémy na trhu
Realita na překladatelském trhu v Česku (a i leckde jinde) je bohužel taková, že výše popsané dovednosti nikdo důsledně nevyžaduje. Překladatelské agentury se snaží nabídnout co nejnižší cenu a práce překladatele láká možností pracovat z domova i na omezený „úvazek“. V důsledku toho se na trhu pohybuje celá řada lidí, kteří jazykové, literární a / nebo obchodně-profesní požadavky nesplňují.
Výsledkem je často nízká kvalita překladů, nicméně pro zákazníky není vždy snadné ji zhodnotit a rozpoznat. To umožňuje méně kvalifikovaným překladatelům na trhu setrvávat dlouhodobě. Zejména tam, kde klienti požadují hlavně nebo výlučně co nejnižší cenu (a / nebo nejrychlejší dodání) a na kvalitativní parametry práce rezignují nebo nedbají.
Nízká kvalita určité části trhu také zvyšuje pravděpodobnost, že klienti od těchto dodavatelů přejdou na strojové („AI“) překlady. Ty sice nejsou srovnatelné s dobrým překladatelem, ale s horšími, chybujícími překladateli již dnes často srovnatelné jsou. Přitom jsou však mnohem levnější a rychlejší.
Něco navíc: Zamyšlení nad novotvárnou terminologií
Dnes je moderní používat pro překladatele označení lingvista nebo jazykový profesionál. Obojí jsou marketingové pojmy používané zejména velkými korporacemi po anglickém vzoru (linguist, language professional).
Osobně považuji pojem jazykový profesionál za zbytečně vágní a úlisný. Pojem lingvista naopak považuji za nevhodný, neboť lingvistou správně označujeme nikoliv praktika, ale teoretika jazyka (tzn. česky jazykovědce).
„Praktici“ jazyka jsou lidé, kteří se živí aplikací cizích jazyků – překladatelé, tlumočníci, lektoři apod. „Teoretici“ jazyka, tedy lingvisté, jsou akademici, kteří jazyk (obvykle svůj rodný) studují, píší o něm odborné články, monografie a učebnice, analyzují jeho stavbu a vývoj apod.
Přikláním se tedy k tradičnímu, nezávadnému a věcně a popisně správnému označení překladatele slovem překladatel. Výše diskutované novotvary nepovažuji za přínosné. Stejně tak i v angličtině bych raději viděl běžný pojem translator.
Externí odkazy
- Překladatel na české Wikipedii