Základní informace
Švarcsystém (řidčeji také švarc systém) je tradiční české označení pro způsob práce, kde je pracovník de facto zaměstnancem, ale legálně je živnostníkem.
Jelikož živnost je zdaněná podstatně nižší sazbou než zaměstnání, švarcsystém připravuje stát o značné peníze na daních, zejména dani sociální a zdravotní.
Více o heslu
Historie a etymologie
Pojem švarcsystém navzdory rozšířenému přesvědčení není přímo odvozen od německého slova schwarz = černý (není to tedy „černý systém“). Je odvozen od jména „kontroverzního podnikatele“ (majetkového zločince) Miroslava Švarce.
Ten tuto praktiku přinesl do Čech ihned po Sametové revoluci. V tehdejším právním vakuu nebylo s takovým způsobem „zaměstnávání“ počítáno a šlo tedy o činnost šedou, nikoliv výslovně nezákonnou.
Švarcova stavební firma však skrze tento způsob zaměstnávání brzy způsobila státu několikamilionovou škodu. To se následně provalilo a média tento „inovativní“ způsob práce pojmenovala po Švarcovi. Brzy poté (r. 1994) byl švarcsystém přesně definován a výslovně zakázán novelou zákoníku práce.
Definice
Švarcsystémem je běžné v dnešním Česku nazývat celou řadu „kreativních“ řešení, která se pohybují na šedém pomezí zaměstnání a živnosti. Řada těchto praktik však „pravým“ švarcsystémem není; správnější by bylo nazvat je prekarizovaným zaměstnáním.
Aby byl určitý způsob práce z právního hlediska švarcsystémem (a tedy nelegální), musí splňovat tyto znaky:
- dodavatelem práce je fyzická osoba, která ji vykonává osobně,
- panuje vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
přičemž práce je vykonávána:
- jménem zaměstnavatele,
- podle pokynů zaměstnavatele,
- za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
- na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
- v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Pozn.: Bodová definice výše je převzata doslova ze zákoníku práce, konkrétně §2 zák. 262/2006 Sb.
Jak vidno, jde o definici poměrně striktní. Mnoho způsobů živnostenské práce, kde je míra podnikatelské nezávislosti diskutabilní, přesto tuto definici nesplňuje. V tom případě se může jednat o prekarizované zaměstnání a / nebo nekalou obchodní praktiku, ale švarcsystém to není.
Švarcsystém v překladatelství
Slovo švarcsystém se občas ozývá v diskusích překladatelů o pracovních podmínkách překladatelských agentur. Nicméně porovnáním s definicí výše zjišťujeme, že i ta nejvyšší míra závislosti, se kterou se lze setkat ve vztazích překladatelů a agentur v Česku, znaky „pravého“ švarcsystému obvykle nenaplňuje.
Konkrétně můžeme jednotlivé definiční body s podmínkami velkých agentur porovnat zhruba takto:
- Dodavatelem práce je fyzická osoba, která ji vykonává osobně: Ano, to platí.
- Panuje vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance: Spíše není splněno. I ty nejhorší agenturní podmínky jsou obvykle jen částečně podřízenecké. Pracovníci agentury mohou s překladatelem mluvit spíš jako se zaměstnancem než s obchodním partnerem, ale přímé povely se mu obvykle vydávat nesnaží. Hodnocení „podřízenosti“ je však poněkud subjektivní a do jisté míry závisí na postoji a tónu komunikace dané agentury, nebo i osobním přístupu konkrétního koordinátora překladů.
- Výkon práce jménem zaměstnavatele: Jen částečně. Koncovému zákazníkovi je překlad prezentován převážně jako dílo agentury, ale jeho původ u subdodavatele není aktivně utajován. V ostatních ohledech agentura neočekává, že by se překladatel navenek prezentoval jako „její“ pracovník.
- Výkon práce podle pokynů zaměstnavatele: Částečně. Některé agentury mají poněkud přebujelou představu o tom, do jaké míry jim přísluší rozhodovat o parametrech zakázky. Mohou si tak nárokovat právo rozhodovat o parametrech práce, které by bylo vhodné nechat na překladateli. Nicméně přímé pokyny a rozkazy vydávat nemohou a obvykle se o to nepokouší.
- Výkon práce za mzdu, plat nebo odměnu za práci: Převážně není splněno. Práce probíhá za odměnu stanovenou podle délky textu k překladu, nikoliv za měsíční plat. Některé agentury chtějí účtovat některé úkoly hodinovou sazbou, případně požadují fakturaci jednou měsíčně místo ihned po dodání zakázky. To poněkud zavání přístupem zaměstnavatele k zaměstnanci, ale od měsíční výplaty je to pořád dosti daleko.
- Výkon práce na náklady a odpovědnost zaměstnavatele: Převážně není splněno. Agentura nenese žádné náklady překladatele. Výjimkou může být poskytnutí licenčního klíče k překladatelskému software, nicméně to je spíše vzácnost. Odpovědnost za zhotovení zakázky vůči koncovému zákazníkovi nese agentura. Nicméně překladatel nese odpovědnost vůči agentuře stejně, jako vůči kterémukoliv jinému zákazníkovi.
- Výkon práce v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě: Není splněno. Agentury nepožadují od překladatelů žádnou konkrétní pracovní dobu a překladatelé vždy pracují ve vlastních prostorách (obvykle z domova).
Práce pro překladatelskou agenturu tedy švarcsystémem z právního hlediska nejspíše není. Přesto by si překladatel měl dát pozor, aby nebyl agenturou na podmínky švarcsystému podobné tlačen.
Nejde až tak o riziko zákonného postihu. (I když ten může pro švarc-zaměstnance představovat pokutu až do výše 100 tisíc Kč.) Spíše jde o to, že švarcsystém je pro pracovníka výhodný jenom tehdy, má-li záruku dlouhodobého přísunu práce a vyšší odměnu oproti zaměstnanci. Nic takového agentury nenabízí. Podřízenecký vztah s nimi je tedy pro překladatele nevýhodný, zejména kvůli vysoké nejistotě příjmů.
Externí odkazy
- Švarcsystém na české Wikipedii